Kuchyně - Světová
Paštika je vrcholem vyspělé gastronomie
Dnes již nenajdeme snad nikoho, kdo by alespoň jednou neochutnal paštiku. Paštiky mají dlouholetou tradici nejen u nás v České republice, ale i ve světě. V mnoha zemích je tato masová pochoutka považována za vrchol vyspělé gastronomie, jejíž přípravě je věnováno velké množství času. Slovo „paštika“ původně pochází z italského pasta, tedy označení těsta. V německém jazyce se paštika nazývá Pastete, z francouzštiny je převzat název Pâté.
Původ paštik datujeme již do dob starého Egypta, Řecka i Říma, kdy lidé paštiky konzumovali v různých podobách. K dokonalosti je dovedli v zemi té nejvyšší gastronomie – ve Francii. Pozadu však nezůstávají ani Belgičané, které řadíme také k největším milovníkům paštik na světě.
V České republice jsou první doklady o úpravě pokrmů do podoby paštik již za raného feudalismu. V těchto dobách bylo hlavním zdrojem obživy zemědělství, chov dobytka nebo lov. Pro přípravu pokrmů se hojně používala vejce, mléko, houby, ale i lesní plody, ořechy, obiloviny a samozřejmě maso. Různé úpravy masa byly ve starých dobách v české kuchyni velmi rozšířené. Maso se vařilo, peklo, připravovaly se z něj paštiky. Ty byly vždy součástí slavnostních tabulí královského dvora a patřily mezi nejlepší pochoutky. Paštiky se vyráběly jak z masa tetřevů, holubů, kachen a jiného drobného ptactva, tak i z masa vodní zvěře – tresek, úhořů nebo raků.
Později byla výroba paštiky rozšířena hlavně na vesnicích při tradičních zabíjačkách. Základními surovinami byla plec a játra. Ve venkovských kuchyních nemohla být
o přesném receptu řeč. Techniky přípravy byly sice vždy téměř stejné, ale suroviny se pokaždé trochu lišily.
17.01.2012