Warning: mysql_query() expects parameter 2 to be resource, boolean given in /srv/httpd/virtual_servers/www.gastroplus.cz/html/shared.php on line 7 Warning: mysql_select_db() expects parameter 2 to be resource, boolean given in /srv/httpd/virtual_servers/www.gastroplus.cz/html/shared.php on line 8 Gastro - Bleskovky
LESAK s.r.o. váhy a vážicí zařízení
LESAK s.r.o. váhy a vážicí zařízení

Pivo jako životní styl

Pivo dělá hezká těla. Vláda, která zdraží pivo, padne. Kdo pije pivo, pomáhá národnímu hospodářství. Pivo je tekutý chléb českého národa. Všelijakých mouder a pořekadel o pivu existují desítky. Aby ne, jsme pivní velmocí a jako konzumenti vévodíme se zhruba 150 litry na hlavu ročně světovému žebříčku. Co ale o pivu víme?

  Položil jsem si tuto otázku asi před měsícem, kdy mě o ?přednášku o pivu? požádal známý z Venezuely, toho času na návštěvě v Brně. Nejen, že nevládnu španělštinou, ale uvědomil jsem si, že ? ač pivo mám rád a ochutnal jsem desítky značek ? skoro nic o něm nevím. Je to pro mě tedy zajímavé dobrodružství, psát o pivu. Čistě teoreticky ? pivo je slabě alkoholický kvašený nápoj. Vyrábí se z obilného sladu, vody, chmele a pivovarských kvasinek. V Česku patří pivo mezi nejoblíbenější nápoje a díky historické tradici je jedním z českých symbolů. Od roku 2008 je dokonce název české pivo chráněný jako zeměpisné označení.

Co nám pivo dává a bere

Historie piva začíná někdy v 7. tisíciletí př.?n.?l. nejspíše v Mezopotámii. Dnešní piva jsou co do složení poměrně komplikovaná. Kromě alkoholu totiž obsahují až dva tisíce dalších látek ? především vodu, sacharidy, bílkoviny, oxid uhličitý, minerální látky, jako třeba draslík, sodík, fosfor, vápník, hořčík a řadu dalších. Důležitou složkou jsou vitaminy. Asi každý ví, že pivo je výborným zdrojem vitaminů skupiny B. Zásadním předpokladem pro využití maxima cenných vlastností piva je jeho uvážlivá konzumace, kdy zůstanou pod kontrolou negativní účinky alkoholu. Záludnost je totiž v tom, že hořké chmelové látky v pivu významně napomáhají trávení a zároveň podporují chuť k jídlu a spolu s tím další konzumaci piva. Kromě nutričních pozitiv spojených s pivem je proto nutné zmínit také fakt, že láska k pivu může vést k alkoholismu a řadě nemocí, od cirhózy jater až po cukrovku. Pivo je dokonce součástí našeho právního řádu. Ve vyhlášce 335/1997 Sb. (provádí zákon o potravinách č. 110/1997 Sb.) je uvedená právní definice piva, požadavky na jeho výrobu a kvalitu, dělení piv podle druhu a jejich označování.

Zajímavosti o pivu

Pro výrobu jednoho litru piva je zapotřebí čtyřikrát až osmkrát více vody. Pro přípravu piva se používají zásadně samičí chmelové hlávky, ze kterých se vyrábějí ?polotovary? ? chmelové granule. Součástí pivní kultury je vymýšlení nejrůznějších speciálních piv. Tak například můžete v Česku ochutnat pivo medové, puškvorcové, bylinkové, pomerančové, pivo mojito a cappuccino, rozmarýnový ležák a nekonečnou řadu dalších. Na historických trzích můžete narazit na pivovici a v minipivovaru U Bulovky na alkoholickou pivní zmrzlinu. Tuzemská piva jsou charakteristická použitím zvláštní chmelové odrůdy, tzv. žateckého poloraného červeňáku, což je prý nejkvalitnější chmel na světě. Slad ze speciálně vyšlechtěných druhů ječmene (nebo pšenice) může být podle barvy světlý a tmavý, a podle dalších zvláštních vlastností například pražený, karamelový apod. Výroba sladu je docela kumšt. Ječná zrna se nejprve máčí, pak klíčí a za přesně popsaných podmínek se suší. Na konci procesu je škrobovitý roztok. Pro kvašení piva se užívají v zásadě dva druhy pivovarských kvasinek ? pro svrchní kvašení při teplotě kolem 20?°C a pro spodní kvašení za teploty 5?10?°C. První pivo zřejmě vzniklo náhodou po zkvašení obilí v hliněných skladovacích nádobách, do kterých natekla voda. Tehdy ještě pivo nemělo nic společného s chmelem. Poctivý prodej piva upravuje jako první dochovaný historický pramen Chammurapiho zákoníku (2. tisíciletí př.?n.?l.), který trestá nepoctivé hospodské hozením do vody. Na zachování tradice piva mají velkou zásluhu Germáni a Vikingové. V antice byly totiž mezi alkoholickými nápoji na špici víno (Středomoří) a medovina (keltské regiony Evropy). V roce 1876 vydal Louis Pasteur slavné dílo Studie o pivu, kde podrobně popisuje moderní technologii výroby piva včetně filtrace a pasterizace. Ve stejném roce vzniká první velkopivovar. K naší nelibosti jím je americký Budweiser. Nejstarším dokladem o výrobě piva v českých zemích je nadační listina krále Vratislava II. pro vyšehradskou kapitulu (1088). Panovník jí přidělil desátek chmele na vaření piva. Ve 12. století už měl na území české země právo vařit pivo kdokoliv. V dávných dobách se z piva připravovaly polévky, kaše a omáčky. O výsadní postavení českého piva se hodně zasloužily sladovnické cechy. Kontrolovaly kvalitu a na rozdíl od okolních zemí dohlížely i na to, aby pivo vařil jen ten, kdo tomu opravdu rozumí a vyučil se v oboru. Reformu výroby sladu a piva nastartoval v 18. století český sládek František Ondřej Poupě. Navrhl řadu nových zařízení pro výrobu sladu a piva, upravil dávkování chmele a přesvědčoval sládky, aby používali výhradně ječný slad. Pohromou byla naopak 2. světová válka, po které už řada uzavřených pivovarů neobnovila svoji činnost. 84?% veškeré produkce českého piva pokrývá sedm největších pivovarů (Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar, Staropramen, Královský Pivovar Krušovice, PMS Přerov, Drinks Union a Starobrno). V Belgii, některých částech Francie a Nizozemí jsou oblíbená piva, která zkvasí ne řízeně kvasinkami, ale čímkoli ze vzduchu a tím, co zbylo v sudech po předchozí várce. Největším světovým producentem piva je Čína, před USA a Ruskem. Neprodávanějším pivem na světě je holandský Heineken. Cena piva v době komunismu byla dlouhodobě téměř neměnná. Stoupla vlastně jen dvakrát. V roce 1965 se cena 10° lahvového piva zvýšila z 1,40 Kčs na 1,70 Kč. O 19 let později cena stoupla z 1,70 Kčs na 2,50 Kčs. Pivo samo o sobě je údajně zdravější než voda. Škodí jen v nadměrném množství. Rozumná konzumace piva snižuje stres, podporuje krevní oběh, snižuje riziko srdečních onemocnění, snižuje vysoký krevní tlak. Vypití jednoho litru piva pokryje zhruba 20?% denní potřeby vitaminu B2, 35?% vitaminu B6, 50?% niacinu a 25?% kyseliny pantothenové. V půllitru piva desítky je průměrně okolo 200 kcal energie. Naproti tomu v půllitru ovocné šťávy nebo mléka je okolo 250 kcal a v půllitru vína dokonce 300 kcal energie. Alkohol i látky z chmelového extraktu zpomalují uvolňování vápníku z kostí. Mírná konzumace piva tak pomáhá i jako obrana proti osteoporóze, zejména u žen po menopauze.

Pivní lázně

Mezi marketingově nejatraktivnější aktivity spojené s pivem patří pivní lázně. Nejde o vynález posledních let, ale o historicky doloženou a vyzkoušenou metodu hluboké regenerace a posílení celého organismu. Relaxační koupel v pivu si může dopřát prakticky každý. Součástí procedury bývají i léčivé zábaly, masáže a pivní pitná kůra, která brání dehydrataci organismu. Na začátku je obvykle vlastní koupel v pivní lázni o teplotě 34?37?°C. Voda je obohacená o živé kultury pivovarských kvasnic a směsí drcených bylin. Koupel trvá asi 20 minut a dochází při ní k velice intenzivnímu prokrvení a vylučování řady škodlivin z těla. Pak přijde na řadu odpočinek na lůžku v zábalu. Organismus se musí opět vyladit a přivyknout vnějšímu prostředí, dokončuje se pocení a ?škodlivin? se zbavuje také mysl. Zhruba po 30 minutách můžete pivní lázeň doplnit například o masáž lávovými kameny či jinou vhodnou formu masáže, nebo finskou saunu. František Tlapák ?Pivo má hasiti žízeň a scházející vlhkost v těle nahrazovati, poněkud sytiti, nikoli však nadýmati a zácpu působiti, umdlené tělo posilovati, moč k poměru k požitku i s krupicí vyměšovati, aby se předcházelo tvoření kamene, stolici podporovati, žaludek zahřívati a ne jako mnohá piva chladiti.? ? F. O. Poupě, sládek ?Jedno pivo je lepší než žádné. Dvě jsou lepší než jedno. To ale neznamená, že čtyři piva jsou dvojnásobně lepší, než piva dvě.? ? prof. Piedl, ministerská komise britské vlády     Umíte si představit život bez piva? Umím, stejně ho moc nepiju. Monika Prášková, studentka, Ostrava A já teda ne. Bez pivka by to třeba nebylo ono na různých party. Sára Bočková, studentka, Ostrava Bez piva? Proč? Bože, to by byla škoda, ne? Zdeněk Neubauer, důchodce, Praha Já si na pivo moc nepotrpím, ale manželovi by asi chybělo. Simone Mader, manažerka, Praha Při práci nepiju a po ní hlavně sportuju a ke sportu pivo na žízeň a doplnění iontů patří. Takže neumím. Jiří Mráz, programátor, Drážďany

Dejte pokoj, pivo je přece součástí světové kultury! Ben Stiller, manažer, Salcburk

 

 

Pivovar Svijany investuje do udržení kvality piva České pivo si získalo věhlas po celém světě, poslední dobou ale jeho pověst utržila několik šrámů, které jsou dané modernizací výroby a opomíjením tradičních výrobních postupů především ve velkých pivovarech. Příležitost tak dostávají menší pivovary, kde se pivo vaří stále s láskou a tradičně. Jedním z nich je severočeský Pivovar Svijany, jehož obliba roste již několik let. A obliba je to prokazatelná ? zdejší pivo se čepuje ve stále větším počtu restaurací po celé republice, sbírá ocenění na významných českých soutěžích a úspěchy slaví i na poli krásy, zástupkyně pivovaru se stala v roce 2009 vítězkou v soutěži Miss zlatého moku. Právě trvale rostoucí zájem pivařů o svijanské pivo a možná až puntičkářské dodržování tradičních výrobních postupů vede majitele pivovaru k neustálým investicím do provozu. Dosavadní kapacita šesti spilek se 49 otevřenými kvasnými káděmi už byla nedostatečná, a proto se letos v lednu začala stavět sedmá spilka, která rozšíří možnosti kvašení piva o 17 nových nerezových otevřených kádí. Se zvyšující se kapacitou spilek je nutné investovat také do kapacit pro zrání piva. To vlastně probíhá ve Svijanech téměř každý rok. Letos přibude nový ležácký sklep s 27 ležáckými tanky, těžkými ocelovými nádobami o objemu od 60 do 600?hl, v nichž pivo zraje dle druhu 30?60 dní. Kapacita ležáckého sklepa pro dozrávání piva se tímto krokem zvýší o dalších 15 tisíc hektolitrů. Pokud se vám po přečtení těchto řádků sbíhají sliny na vychlazené svijanské pivo, zkuste se podívat na nový web pivovaru www.pivovarsvijany.cz, kde najdete přehled hospůdek čepujících právě Svijany. A pokud se po ochutnání budete chtít podělit o svůj zážitek, můžete zde o něm diskutovat přímo se sládkem. (pr)

11.4.2011

FB Like

Jméno

E-mail

Nadpis

Příspěvek

Kontrolní kód: opište sem

V diskuzi není žádný příspěvek!

GastroTV

Warning: mysql_query() expects parameter 2 to be resource, boolean given in /srv/httpd/virtual_servers/www.gastroplus.cz/html/shared.php on line 92 Warning: mysql_query() expects parameter 2 to be resource, boolean given in /srv/httpd/virtual_servers/www.gastroplus.cz/html/shared.php on line 101 Warning: mysql_num_rows() expects parameter 1 to be resource, null given in /srv/httpd/virtual_servers/www.gastroplus.cz/html/shared.php on line 102 Notice: Undefined variable: out in /srv/httpd/virtual_servers/www.gastroplus.cz/html/shared.php on line 108


Další Bleskovky

Každý rok se ve školních jídelnách vyhodí až 48 000 tun potravin.

Každý rok se ve školních jídelnách vyhodí až 48 000 tun potravin.

Skutečně zdravá škola vyzývá ke snižování plýtvání

20.2.2018 | Bleskovky

Nejlepší kuchaři studují v Ostravě

Nejlepší kuchaři studují v Ostravě

MAKRO Akademie hostila 8. a 9. listopadu finálové klání 5. ročníku celostátní gastronomické soutěže pro studenty MAKRO Horeca pětiboj 2017

20.11.2017 | Bleskovky

Festival Dolce Vita na Smíchovské náplavce

Festival Dolce Vita na Smíchovské náplavce

Přijďte si osladit život! 7.10.2017, 10:00 – 19:00, Praha - Smíchovská náplavka

8.9.2017 | Bleskovky